Abebe Bikila – první zlatý africký olympionik

25. října 2008, 13:29

Před 35 lety zemřela legenda sportu na černém kontinentě. Etiopan si jako první Afričan pověsil na krk zlatou olympijskou medaili, cesta k římskému zlatu byla řádně podpořena štěstěnou.

Na maraton zrozený

Symbolický je už i den narození budoucího slavného atleta. 7. srpna 1932 se na OH v Los Angeles běžel maraton. Vesničku Jato, 9 km od města Mendida, opustil v devatenácti letech, aby finančně podpořil rodinu prací v královské gardě v hlavním městě. Finský trenér Onni Niskanen najatý vládou si Bikilu vyhlédl. Budoucí olympijský vítěz letěl do Říma nakonec jen proto, že se při fotbale zranil původně nominovaný Wami Biratu.
„Já jsem ho osobně vůbec neznala, nepotkala jsem ho, ani jeho maraton jsem neviděla. I když jsem v Římě byla až do konce,“ vzpomíná Dana Zátopková, oštěpařka, která na v italské metropoli získala svou druhou olympijskou medaili, po zlatu z Helsinek stříbro. „Způsobil jako bosý běžec velkou senzaci. Otevřel možnost, že by v Africe mohli být další výborní běžci,“ vybavila si Zátopková, žena, která takovou cestu ukázala českému oštěpu. „Vím, také že byl v Mnichově jako host. To už byl po havárii na vozíku,“ doplnila.


foto: britannica.com

Bosý start nebyl jen ze zvyku

Přestože Abebe Bikila byl zvyklý běhat bez bot, původně je však měl dostat od sponzora Her firmy Adidas. Jenže Etiopanovi v místě konání žádný pár nesedl a nakonec tedy památný závod absolvoval bosý. Kouč Niskanen upozornil Abebeho na soupeře s číslem 26, Rhadiho Ben Abdesselama. Jenže Maročan z neznámého důvodu oblékl číslo 185, které běžně jindy nosil. Etiopan tak na trati marně hledal hlavního rivala, který s ním ovšem bok po boku běžel už zhruba od hranice 20 km. Spolu se drželi až do půl kilometru do cíle, na posledním úseku však Abebe Bikila nadělil soupeři plných 26 vteřin a sám protnul pásku v nejlepším světovém čase 2:15:16.2. Maročanovi určitě ubral síly start na desítku pár dní před maratonem a finiš mohl být ještě těsnější.

O vlásek před smrtí, se štěstím do Tokia

Vítěz se vrátil domů jako hrdina. V souvislosti s napadením země při druhé světové válce Italy se ihned se objevilo rčení „bylo třeba milionů Italů k invazi do Etiopie, ale pouze jediný etiopský voják stačil na dobytí Říma“. Bikilovi se dostalo povýšení i státní medaile. Poté jej pronásledovalo štěstí v neštěstí. Na přímluvu mnohých přežil rozsudek smrti, kterým měl být potrestán za podporu potlačeného puče. V roce 1961 zvítězil na třech maratónech včetně košického, před dalšími hrami už absolvoval jen dva. V Bostonu 1963 skončil pátý, což byl jediný maratonský start, při němž dokončil a neradoval se z prvního místa. Doma v Addis Abebě v olympijském roce kraloval za 2:23:14. Do Tokia však málem necestoval, 40 dní před OH prodělal akutní zánět slepého střeva. Nevzdal se však a ještě v nemocničním areálu začal klusat.

Po obhajobě jej štěstí opustilo

V Japonsku se stal Abebe Bikila prvním úspěšným obhájcem maratónského zlata na Hrách. V čase 2:12:11.2, který byl navíc znovu nejlepší výkonem světa, jej přivítalo 70 tisíc diváků. Tentokrát již běžel obutý (firmou Asics) a nejbližšímu soupeři nadělil přes 4 minuty. Štěstěna, která se jej dlouho držela, se však od něj po Tokiu pomalu ale jistě odvrátila, i přes další pocty, kterých se mu ve vlasti dostalo. V Mexiku 1968 musel boj o třetí titul v řadě po 17 kilometrech pro zranění vzdát. A jak už naznačila Dana Zátopková, nehoda v Broukovi, kterého dostal za tokijské zlato, jej připoutala na vozík. Ani tentokrát to Etiopan nevzdal a zúčastnil se her hendikepovaných v lukostřelbě, skončil devátý. Jako host se účastnil mnichovských Her 1972 a právě jemu šel po převzetí medaile potřást rukou americký vítěz Frank Shorter, který odsunul Bikilova krajana obhájce titulu Mamo Woldeho na třetí místo.

Legendou však zůstal

O rok později, právě na den před 35 lety, zemřela legenda afrického sportu na mozkovou mrtvici, která bylo následkem 4 roky staré nehody. Bylo mu 41, zanechal po sobě ženu a čtyři děti. Jeho pohřeb sledovalo podobně jako při triumfu v Tokiu kolem 70 tisíc přihlížejících. Císař Haile Selassie vyhlásil den smutku. Etiopané později pojmenovali po svém nejslavnějším sportovci stadion v hlavním městě.

Další informace o slavném běžci najdete zde.

Michal Procházka
Vytisknout

Krátce

01.12.2016 08:58 Mistrovství světa družstev v chůzi bude v roce 2018 hostit čínský Tchaj-cchang.

Archiv zpráv

Kalendář událostí