100 m za 9.48, říká studie o hranicích lidských možností

4. prosince 2008, 13:42

Podle profesora Marka Dennyho ze Stanfordské univerzity by mohl člověk dosáhnout na čas pod devět a půl vteřiny. Americký vědec zveřejnil také další dosažitelné mety v běžeckých disciplínách.

Ihned po Boltově olympijské senzaci se objevila analýza norského fyzika Hans Eriksena, který podle TV záznamu tvrdil, že Jamajčan už v Pekingu mohl běžet 9.55. Všichni si dobře vybaví jeho zvolnění v závěru spojené s nevídanými gesty. Minulý týden zveřejnil biomechanik Mark W. Denny studii, v níž uvádí, že v silách muže je dosáhnout nejlépe 9.48. Svůj výsledek, otištěný v Žurnálu experimentální biologie (Journal of Experimental Biology) minulý týden, založil na srovnání rychlostí závodních psů, plnokrevných koní a atletů. Ze statistického vývoje rychlosti už od 19. století vypozoroval, že u zvířat už nebylo zaznamenáno zlepšení kolem poloviny století minulého. Konkrétně koně už se rychlostně příliš neposunuli od 40. let, zatímco psi se „zastavili“ v letech sedmdesátých.


Podle Marka Dennyho by mohly být Boltovy rekordy v budoucnu zapomenuty o celé desetiny. Těžko však někdo zapomene, jakým způsobem si na olympiádě poradil se soupeři - foto: E. Erben

Sprinterské a maratonské posuny
U lidí svůj pohled obrátil – atleti se ještě stále zlepšují, a Denny tudíž předpokládá, že musí mít rychlostní rezervu. Zároveň tvrdí, že existuje strop, přes který se nelze dostat, na druhou stranu připouští, že nezkoumá příčinu, proč už by se vývoj měl zastavit.
Každopádně z čísel vyvodil, že mužský světový rekord může být ještě o plných 21 setin lepší. Dlouho nepřekonané ženské maximum Američanky přezdívané Flo-Jo vidí ještě o desetinu lepší, namísto 10.49 tedy 10.39. Také na dvoustovce nevidí Denny současné maximum Bolta 19.30 jako konečné. Dokonce předpokládá čas začínající osmnáctkou, konkrétně těžko uvěřitelných 18.63.
Oč je biolog optimističtější ve sprintech, o to je na první pohled naopak opatrnější v maratonu, trati, kterou sám 57letý Denny vášnivě provozuje. Tvrdí, že mužský rekord Haileho se může posunout na 2:00:47, tedy o nějaké 3 minuty. Podle jiného zdroje, který cituje vědcovu studii, však Denny mluví i o intervalu, o který by se čas mohl zlepšit, a ten je 2:07 až 4:23 minuty, čímž by se maratonský čas mohl dostat pod 2 hodiny. Trochu zmateně citují zdroje i případné zlepšení výkonu Radcliffové 2:15:25. Associated Press píše o nesmyslných 2:14:97, věrohodněji vyznívá jinde zveřejněný odhad 2:12:41.
Denny se ve své práci zmiňuje o možném dopingu lidí i zvířat, který však do výpočtů nezahrnoval a který by pochopitelně změnil i rychlostní odhady. I z toho důvodu je třeba brát studii s rezervou.

Michal Procházka
Vytisknout

Krátce

04.12.2016 14:17 O Zuzaně Hejnové vyšla kniha s podtitulem Rychlá holka, autorem je Tomáš Klement.

Archiv zpráv

Kalendář událostí